Je půlka dubna…
Já nevím, ale je to takovej divnej pocit. Jako by něco běželo a zároveň má člověk pocit, že se nic neděje a jediný, co roste, je entropie. Je zase půlka dubna a já naprosto přesně vím, co bych měl dělat.
A právě proto se mi to dělat nechce…
Celej tenhle měsíc je takňák jako divnej (duben už takovej většinou bejvá, pár si jich pamatuju). Ani to počasí v tom nemá tak docela jasno, na focení je divný světlo a muzika, kterou slyším, se zase někam vytrácí dřív, než si ji stačím pořádně poslechnout. Asi bych se z toho měl nějak vypsat.
